Scénická koláž na motivy života a díla Federica Garcíi Lorcy - "básníka smrti" opěvujícího temně erotickou vášeň, křehkou lásku a rodnou Andalusii. V době frankistického režimu ve Španělsku je básník zatčen a poslední noc před svou popravou zúčtovává ve vězeňské cele se svým lidem, městem, dílem, láskou a smrtí - se svým vlastním životem. "Jak je svět daleko... A jaký svět je klam! A jak teď to všechno vím: Život je ona cesta, na které bez lásky je člověk strašně sám."
V inscenaci jsou použity fragmenty z dramatického díla F.G. Lorcy v překladech Antonína Přidala, Miloslava Uličného a Jiřího Kasla.
